V pasti koruny: proč čeští investoři riskují víc, než si myslí
Preference tuzemských investic a držení majetku v korunách láká české investory třeba i kvůli absenci měnového rizika. Tato výhoda je ovšem vykoupena úzkým výběrem aktiv a vysokou závislostí na výkonu malé a otevřené tuzemské ekonomiky. Home Bias činí investory citlivými na lokální a regionální šoky, investor s dlouhodobým investičním horizontem se tak připravuje o stabilizační efekt diverzifikace.
Taková jednostrannost se naplno projeví v okamžiku krizí. Home Bias vede k tomu, že investor koncentruje majetek do jediné ekonomiky i měny, čímž podstupuje výrazné riziko. Jakýkoli lokální šok – od ekonomického poklesu po politické otřesy a zvraty – pak dopadá na všechny složky investorova bohatství současně. Místo skutečně diverzifikovaného portfolia tak vzniká křehká struktura, kde je vše vsazeno na jednu kartu jedné ekonomiky a měnové zóny.
Výzvy pro korunová aktiva
Šéf úřadu Národní rozpočtové rady a exvíceguvernér ČNB Mojmír Hampl šířil v dubnovém rozhovoru pro veřejnoprávní rozhlas optimismus. Česká koruna nikdy netrpěla vysokou inflací, a snad jen na výjimku komunistické měnové reformy v tuzemsku podstatný problém s měnou Češi neměli. Na potlačenou inflaci v době komunismu, kdy spotřební zboží v Československu nebylo dostupné a kdy ceny nesignalizovaly hodnotu prodávaného, v rozhlasovém rozhovoru nedošlo.
Zapomenuto také zůstalo, že za socialismu existovalo řízené devizové hospodářství a devizový monopol státu: Občan si své československé koruny prostě a jednoduše ve směnárně směnit nemohl. Získané valuty byl československý občan naopak státu povinen odprodat za úředně stanovený a nevýhodný směnný kurz. Byla to éra socialistického Československa, kdy pro tuzemce neexistovala možnost volně nakupovat v zahraničí. Vývoz kapitálu a investování v zahraničí byly v systému řízeného devizového hospodářství zakázány a trestány.
Za československé koruny bylo ale možné nakoupit tuzexové poukázky, zvláštní měnu, za kterou bylo ve státem provozovaných obchodech Tuzexu k dostání zboží z dovozu. Ceny byly patřičně nafouklé použitými stanovenými směnnými kurzy, kterými občan koruny převáděl na tuzexové bony. Inflace oficiálně neexistovala, ceny byly pevně stanovovány úředně a v realitě zboží k dostání za tyto ceny mnohdy ani nebylo.
Co se týká inflace, exviceguvernér ČNB Mojmír Hampl letos změnil tón – místo důrazu na bezvýhradné plnění 2% inflačního cíle za každou cenu nyní někdejší centrální bankéř připouští existenci inflačního rizika.
Český rozhlas v přepisu rozhovoru napsal: „…každého zajímá, co si za svoji výplatu bude moct koupit. Intuitivně to trápí každého. Když jsem byl ještě v centrální bance, zvykl jsem si říkat, že dokud lidé neřeší, jaká je inflace, tak je to v pořádku. V okamžiku, kdy to začnou řešit, když se začnou intenzivně zabývat tím, o kolik inflace narostla, tak je to špatně a něco se centrální bance nepodařilo.“
Témata
Redaktor FOND SHOP. Píše o investování, finančních trzích a osobních financích. Více článků →
