Sdílená ekonomika: Jak investovat do trendu, z kterého se stává běžná součást života?

Sdílená ekonomika, občas nazývaná kolaborativní ekonomika (sharing econony, peer-to-peer economy, access economy nebo pooling economy) spočívá v tom, že lidé si samotné věci nekupují, avšak kupují si pouze jejich služby. Majitel věci tuto věc v době, kdy ji nepoužívá, nabízí k pronájmu. Majitel také může svoji věc vlastnit čistě za účelem dalšího pronájmu.

Sdílená ekonomika neslouží pouze podnikatelským subjektům, předměty sdílejí ve velkém také běžní lidé. Obvykle se setkáváme se sdílením automobilů, jízdních kol, ale také bydlení. Za určitých podmínek je možné také půjčování peněz formou různých platforem. Sdílí se oblečení a šperky, ale také jídlo například formou toho, že dám sousedům vědět, co budu vařit a s kolika lidmi chci svůj zážitek sdílet.

Sdílená ekonomika funguje na principu, že lepší je mít pouze přístup k věci, respektive službě, ke které se předmět používá, než samotnou věc (předmět) vlastnit. Sdílená ekonomika je tak dle jejich zastánců ekonomičtější, ale i ekologičtější.

Velké množství věcí, které běžně vlastníme, totiž využíváme jen velmi omezeně. Příkladem může být třeba nářadí pro domácí kutily. To běžný uživatel používá maximálně několikrát ročně.

Sdílená ekonomika souvisí s rozvojem digitální ekonomiky (a dostupností internetu). Podmínkou pro rozvoj sdílené ekonomiky je také stále větší rozšířenost sociálních medií, která poměrně značně zkracují komunikaci. Sdílená ekonomika funguje na principu P2P (peer-to-peer), neboli klient ke klientovi.

Dá se říci, že předchůdcem sdílené ekonomiky byl barterový obchod, fungující na principu výměny zboží a služeb. Předchůdci dnešního P2P způsobu byly mimo jiné společnosti jako eBay (celosvětová internetová aukční síň fungující od roku 1995) nebo Wikipedia, internetová encyklopedie provozovaná od roku 2001, která je neziskovou společností fungující na bázi dobrovolného sdílení a editování informací.