Proč je japonský jen slabý a ještě dlouho bude
Zatímco centrální banky ve světě zpřísňují měnovou politiku, Japonsko zůstává věrné nízkým sazbám a masivní podpoře ekonomiky. Investoři využívají levný jen k financování obchodů a měna dál oslabuje. Vývoj závisí nejen na domácí ekonomice, ale i na rozhodnutích amerického Fedu a síle dolaru. Co žene jen dolů, kdo z toho těží a kde číhají rizika?
Může se zdát, že boj s deflací v Japonsku pokračuje. Japonská inflace je nad cílem centrální banky, nicméně inflace jádrová spojená s domácí poptávkou a růstem mezd zůstává slabá a nejistota je umocněna vnějšími faktory, jako je mezinárodní obchod a zpomalení globální poptávky.
Japonský jen funguje jako měna, která během globálních krizí a zvýšené volatility díky tržním mechanismům přeshraničních toků zahraničního kapitálu typicky oslabuje. K posílení jenu naopak docházelo příznačně v důsledku uzavírání carry trade pozic – když v období averze k riziku investoři splácejí půjčené jeny, což žene jen nahoru. Silný jen pak ztěžuje a ovlivňuje exporty, stejně jako komplikuje plnění inflačního cíle centrální banky.
Rizika spojená s rychlým utažením peněžní a úvěrové politiky v Japonsku jsou vysoká: prudké posílení jenu by ohrozilo konkurenceschopnost exportérů a firemní zisky, ukončení levného financování by mohlo vyvolat turbulence na finančních trzích. Neřízeně rostoucí náklady na obsluhu obrovského státního dluhu by zatížily rozpočet a mohly by způsobit finanční nestabilitu. Vyšší sazby by také mohly zastavit křehké oživení domácí poptávky a znamenat návrat deflačních tlaků.
Redaktor FOND SHOP. Píše o investování, finančních trzích a osobních financích. Více článků →
