Proč centrální banky znovu hromadí zlato
Centrální banky po celém světě mění přístup ke zlatu. Z aktiv, která dříve působila jako přežitek z minulosti, se znovu stává klíčový nástroj pro diverzifikaci a stabilitu devizových rezerv. Tento posun je patrný i v tuzemsku, kde ČNB začala zlato výrazněji nakupovat.
Zlato se postupně stává podkladovým aktivem pro moderní investiční nástroje, což ukazuje možný směr využití zlata u privátních investorů i centrálních bank do nových forem investic – ETF fondů, papírového či digitálního zlata. Držení zlata a ani nové investiční formy investování do tohoto kovu ovšem nepřinášejí dostatečnou diverzifikaci portfolií. I cosi takového bylo vysloveno v závěru studie Novodobá role zlata v bilancích centrálních bank publikované v edici ČNB RESEARCH AND POLICY NOTES 1/2019.
Mimo jiné zaznělo, že v průběhu času roste podíl zlata v devizových rezervách rozvíjejících se a rozvojových zemí, zatímco u vyspělých států zůstává stabilní či méně významný. Ano, držba zlata centrálními bankami byla v průběhu 20. a 21. století podstatně formována historickými událostmi, přelomy a šoky.
Od roku 2022 se i v tuzemské centrální bance postoj ke zlatu razantně změnil. ČNB dnes do své bilance nakupuje zlato nikoliv formou finančních investic, ale fyzického zlata. Pro média je ze strany ČNB prezentován příběh o obnovení zlatého pokladu. V realitě jde o diverzifikaci portfolia v letech devizových intervencí proti koruně zbytnělých cizoměnových aktiv a zřejmě i reflexi vyvstávajících rizik.
