Obchodní otočka? USA a Čína snižují cla
Spojené státy a Čína v pondělí oznámily dočasné snížení vzájemných cel. Americké zboží dovážené do Číny bude nově podléhat 10% clu namísto původních 125 %. U čínského zboží směřujícího do USA klesne základní celní sazba ze 145 % na 10 %, ke které se však i nadále připočítává 20% přirážka. Ta byla zavedena ještě před plošnými cly vyhlášenými prezidentem Trumpem začátkem dubna a je odůvodněna pokračující rolí Číny v šíření fentanylové krize. Celkové zatížení čínského importu tak činí 30 %. Dohoda o snížení cel platí prozatím na období 90 dnů.
Toto dočasné snížení cel má vytvořit prostor pro konstruktivní vyjednávání. Ještě několik dní před ženevským jednáním přitom americký prezident Donald Trump tvrdil, že Spojené státy cla dočasně snižovat nebudou. Samotného jednání se hlavy států nezúčastnily, což je v úvodních fázích podobných jednání běžné. Spojené státy byly zastoupeny ministrem financí Scottem Bessentem a obchodním zmocněncem Jamiesonem Greerem, zatímco za Čínu jednal vicepremiér Che Li-feng.
Obě strany zároveň oznámily vytvoření nové platformy pro trvalý ekonomický dialog, ve volném překladu nazvané „mechanismus konzultací v oblasti obchodu a ekonomiky“, která má sloužit jak k pravidelným, tak i mimořádným jednáním o obchodních otázkách a předejít budoucím eskalacím. Schůzky v rámci této platformy se mají konat střídavě v USA, Číně nebo na neutrální půdě, a jejím cílem je institucionalizovat komunikaci a posílit transparentnost ve vzájemných vztazích.
Vedle jednání s Čínou Spojené státy v posledních měsících aktivně rozvíjejí obchodní rozhovory i s dalšími klíčovými partnery. S Velkou Británií dosáhly předběžné dohody o snížení cel na automobily a ocel. Pokračují rovněž rozhovory s Japonskem, které se zaměřují především na zemědělské produkty a technologie, nebo například s Indií, kde se obě strany snaží překonat spory ohledně digitální daně a přístupu amerických firem na indický trh. V rámci jednání s EU zatím nebylo dosaženo finální podoby, přetrvávají spory ohledně cel na automobily, ocel či digitální daň na technologické giganty.
Trhy na výsledek jednání reagovaly velmi pozitivně. Obchodní válka způsobená Trumpovými cly představuje jedno z hlavních rizik týkající se vývoje americké, ale i světové ekonomiky. Americká ekonomika přes veškeré nástrahy posledních let (covid, vysoká inflace, utažená monetární politika) zůstává v silné kondici, dopad cel by pro ni však mohl být v tomto ohledu kritický a klidně obrátit její vývoj až do recese, nemluvě o negativních dopadech na inflaci či pracovní trh. Signál, že se situace uklidňuje, je tak pro trhy velmi pozitivní. Je však nutno neusnout na vavřínech a uvědomit si, že se jedná pouze o dočasné snížení tvořící prostor pro vyjednávání, které nemusí být úspěšné.
Futures akciového indexu S&P 500 (k 12.05.2025, 12:47) připisují více než +3,1 % v USD, výnos do splatnosti 10letých amerických státních dluhopisů vzrostl o 7 bazických bodů, dolar pak posílil o +1,5 % (měřeno přes dollar index). Futures čínského akciového indexu CSI 300 připisují +1,1 % v CNY, posiluje také čínský yuan.
Redaktor FOND SHOP. Píše o investování, finančních trzích a osobních financích. Více článků →
