Michlův jestřábí obrat: Zdrtí ČNB ekonomiku vyššími sazbami, aby zkrotila inflaci?
Guvernér ČNB Aleš Michl prohlásil, že je připraven obětovat část růstu české ekonomiky pro dosažení inflačního cíle 2 %. Meziroční inflace v dubnu tuto hladinu přeskočila o půl procentního bodu a její vzestup asi ještě není u konce, když ji tlačí nahoru jak vnější ropný šok z konfliktu mezi USA a Íránem, tak domácí faktory v podobě vytrvalého růstu reálných mezd a uvolněné rozpočtové politiky nové vlády premiéra Andreje Babiše. Chystá se ČNB skutečně letos zvýšit základní úrokovou sazbu na 3,75 % či dokonce 4,00 % a riskovat tím útlum ekonomiky i zhoršení vztahů s vládou?
Nedávné prohlášení guvernéra České národní banky (ČNB) Aleše Michla, že je v zájmu dosažení inflačního cíle 2 % připraven „klidně zdrtit českou ekonomiku“ a patřičně zvýšit úrokové sazby, vyvolalo na tuzemské finanční i politické scéně pořádný rozruch. Pro investory, kteří si ještě pamatují Michlův dřívější holubičí přístup k úrokovým sazbám během mohutné inflační vlny v letech 2021-22, jde o zásadní obrat v rétorice. Otázkou zůstává, zda se jedná pouze o verbální intervenci s cílem zchladit inflační očekávání a podpořit korunu, nebo o reálnou hrozbu tvrdého měnového utažení v průběhu roku 2026.
Michlovo vyjádření vyvolalo ostře odmítavou reakci premiéra Andreje Babiše, který poukázal na to, že již v současnosti drží ČNB svou základní úrokovou sazbu 3,50 % značně nad úrovní Evropské centrální banky (ECB), konkrétně o 1,35 procentního bodu výše. Vyzval naopak centrální banku ke snížení sazeb.
Témata
Redaktor FOND SHOP. Píše o investování, finančních trzích a osobních financích. Více článků →