Manipulace s drahými kovy: Případ JPMorgan a paralely s rokem 2026

Od začátku minulého roku zlato i stříbro zaznamenávají neustálou euforii poháněnou vypjatou geopolitickou a makroekonomickou situací. Málokdo by však věděl, že volatilita a růst či pokles těchto kovů byla v minulosti předmětem několika podvodů, z nichž o jednom bude tento krátký článek. 

V září 2020 informovala média jako Reuters či CNBC o tom, že americká banka JPMorgan Chase & Co. souhlasila s vyrovnáním ve výši přibližně 920 milionů dolarů kvůli manipulaci trhů s drahými kovy a americkými státními dluhopisy. Banka byla totiž obviněna z využívání praktiky známé jako spoofing.

Spoofing obvykle spočívá v zaplavování trhu s deriváty příkazy, které obchodníci nemají v úmyslu realizovat, s cílem přimět ostatní účastníky trhu k pohybu ceny požadovaným směrem. Tato praktika se stala předmětem zvýšeného zájmu žalobců a regulátorů poté, co ji Kongres v roce 2010 výslovně zakázal zákonem Dodd-Frank Act. Samotné zadání a následné zrušení příkazu není nelegální, avšak je nezákonné, pokud je součástí strategie zaměřené na klamání ostatních obchodníků.

Za manipulaci byli obviněni mimo jiné Michael Nowak, tehdejší vedoucí globálního oddělení drahých kovů, Gregg Smith a Christopher Jordan. Americké úřady dokonce použily zákon RICO, běžně aplikovaný v případech organizovaného zločinu, což podtrhlo závažnost obvinění. Je však důležité dodat, že pokuta z roku 2020 se týkala jednání probíhajícího v předchozích letech, nikoli manipulací přímo během cenového růstu v roce 2020. Samotný prudký růst zlata a stříbra tehdy způsobila především pandemie, masivní měnové stimuly a záporné reálné úrokové sazby.  V listopadu 2021 pak JPMorgan Chase & co. zaplatila další pokutu ve výši přibližně 60 milionů dolarů v souvislosti s již námi představeným spoofingem. 

A proč o tom vlastně píšeme? Důvod je jasný, rok 2020 nabízí zajímavé paralely s letošním rokem, na které nelze neupozornit. Po 6 letech derivátovým trhům stále dominují velké bankovní domy, jako zmíněná JPMorgan Chase & co. Regulace je sice přísnější než před deseti lety, ale struktura trhu zůstává stejná — cenotvorba probíhá primárně na futures trzích, kde objemy výrazně převyšují fyzickou nabídku kovů. To vytváří prostředí, kde mohou krátkodobé pohyby cen ovlivňovat technické faktory, nikoli pouze fundamentální nabídka a poptávka. Na druhou stranu je důležité upozornit, že dlouhodobý trend drahých kovů je ovlivněn primárně makroekonomickými faktory, jako klesající úrokové sazby a globální nejistotou na trzích (candemie 2019, cla 2025 a další). Možná největší paralelou mezi rokem 2020 a dneškem tak není samotný spoofing, ale prostředí zvýšené nejistoty, ve kterém se investoři znovu obracejí k drahým kovům jako k pojistce proti systémovým rizikům.