Když centrální banka bojuje marně aneb 30 let bez inflace
Japonsko se stalo symbolem deflace a měnových experimentů, které fascinují i děsí svět. Co se stane, když inflace nepřichází ani po desetiletích tištění peněz? A jak to ovlivňuje investory, měnu i státní dluh? Podívejme se na největší ekonomickou laboratoř moderní doby a její poučení pro zbytek světa.
Od devadesátých let se Japonsko potýkalo s dlouhodobou deflací, index spotřebitelských cen nejednou dokládal pokles cenové hladiny. Deflace v dnešním pojetí znamená celkový pokles cenové hladiny, vyvolaný třeba útlumem peněžní a úvěrové nabídky nebo poklesem agregátní poptávky v ekonomice. Deflace vede k posilování kupní síly měny, což prodražuje splácení dluhů v reálném vyjádření, dlužníci trpí. Zároveň deflace zvyšuje hodnotu hotovosti a výhodnost investic s fixním výnosem, konzervativní investice z deflace těží.
Synonymem pro dlouhodobou deflaci je Japonsko. Deflační tlaky již po desetiletí ovlivňují tamní trhy, úrokové sazby a strategii japonské centrální banky (BoJ). Vývoj inflace v Japonsku ovšem za posledních šedesát let prošel několika výrazně odlišnými fázemi, které zásadně ovlivňovaly investiční prostředí. Graf 1 znázorňuje vývoj meziroční inflace v Japonsku měřené indexem spotřebitelských cen od roku 1960 do současnosti. Modré sloupce ukazují roční procentuální změnu cenové hladiny.
Redaktor FOND SHOP. Píše o investování, finančních trzích a osobních financích. Více článků →
