Jak války měnily peníze i dluh a co z toho plyne dnes
Války se nevedou jen na bojištích, ale i v peněženkách lidí a v rozpočtech států. První světová válka otřásla základy finančního systému, položila zlatý standard k ledu a ukázala, že inflace dokáže zničit dluh rychleji než jakákoliv splátka. Ohlédnutí do historie odhaluje, jak se vlády vypořádávaly s obrovskými závazky a proč i dnešní investoři mohou v těchto příbězích najít důležité lekce.
Británie v roce 2015 splatila své poslední závazky spojené s financováním první světové války, konkrétně válečnou půjčku s úrokovou sazbou 3,5 % a menší část 4% konzolových dluhopisů. 3½% War Loan a 4% Consols byly dva významné britské státní dluhopisy spojené s financováním první světové války. Oba patřily mezi tzv. věčné dluhopisy – neměly stanovené datum splatnosti, a vláda tak byla povinna vyplácet jen úroky, zatímco jistina mohla zůstat nesplacena.
Věčné dluhopisy
Britské 4% konzolové dluhopisy vydané v roce 1927 vznikly jako způsob, jak refinancovat masu dluhu britské vlády z první světové války. Nešlo o nové půjčky, ale o přeměnu starších válečných dluhopisů do podoby státního bondu s pevnou úrokovou sazbou 4 %, bez stanovené splatnosti, tzv. věčného dluhopisu, perpetual bond.
Vláda tak vyslovila závazek vyplácet držitelům úroky donekonečna, jistinu však splatit nemusela, pokud se sama nerozhodla k vyplacení. Pro investory šlo v meziválečné době o atraktivní, stabilní příjem, pro stát se však dluh postupně stal relativně nákladným na obsluhu, zejména když razantně klesly úrokové sazby. V roce 2014 bylo rozhodnuto zbývající 4% dluhopisy splatit a k 1. únoru 2015 zanikly.
Témata
Redaktor FOND SHOP. Píše o investování, finančních trzích a osobních financích. Více článků →
