FOND SHOP
Mockup serif font: Newsreader Source Serif 4 Noto Serif
Dlouhé čtení Prémiový obsah

Datová centra ve vesmíru. Další AI revoluce, nebo nejdražší technologická sázka dekády?

AI dnes naráží na nový problém. Už nejde jen o nedostatek čipů od NVIDIA, ale stále více také o elektřinu, chlazení a limity pozemské infrastruktury. Právě proto začínají firmy, kosmické agentury i Evropská unie zkoumat myšlenku datacenter přímo na orbitě. Je to jen další technologická horečka, vyložený nesmysl, nebo může kolem „space compute“ vzniknout úplně nový infrastrukturní byznys podobný dnešnímu cloudu?

J
2 min čtení
Obrázek: Vytvořeno redakcí pomocí AI (ChatGPT, OpenAI)

Když se dnes mluví o budoucnosti umělé inteligence, většina investorů řeší hlavně čipy, elektřinu a datová centra na Zemi. Jenže část technologického sektoru už začíná přemýšlet ještě dál. Doslova. Míří totiž do vesmíru.

Ještě před pár lety by myšlenka datových center ve vesmíru působila jako typický marketingový příběh ze Silicon Valley. Dnes už se o ní ale nebaví jen startupisté a sci fi fanoušci. Vesmírné AI clustery začínají řešit evropské instituce, kosmické agentury, obranný sektor i velké technologické firmy.

Firmy jako SpaceX, Axiom Space, Hewlett Packard Enterprise nebo třeba startup Lonestar testují koncept datových center přímo na orbitě. Zní to sice jako sci-fi, ovšem nemusí jít jen o marketingovou fantazii.

Za celou myšlenkou totiž stojí poměrně racionální investiční logika. V AI už nejde jen o nedostatek nejvýkonnějších GPU od NVIDIA či dalších. Stále větší problém představuje elektřina, kapacita přenosových sítí, chlazení nebo dostupnost vhodných lokalit. Největší AI areály dnes spotřebovávají tolik energie jako menší města a technologické firmy po celém světě začínají bojovat o doslova každý nový megawatt. Jedním z řešení může být další boom jaderném energetiky, o kterém jsem psal nedávno, ale ani to nemusí podle části názorů stačit. Svět prostě začíná narážet na limity, které ještě před několika lety téměř nikoho netrápily.

Právě v této situaci vznikla myšlenka „space compute“, tedy přesunu části výpočetní infrastruktury mimo Zemi. Na první pohled to vše zní absurdně draze a technologicky přestřeleně. A drahé to skutečně je. Jenže při detailnějším pohledu lze najít důvody, proč se o tento koncept zajímají nejen startupy, ale i evropské instituce, obranné agentury a velcí hráči z AI infrastruktury. Tedy minimálně teoreticky a v úvahách.

Klíčová otázka pro investory proto dnes nezní, zda je to technicky možné. To už totiž zřejmě víme, technicky možných je spousta věcí. Mnohem důležitější je něco jiného. Může se z vesmírných datacenter stát nový infrastrukturní segment podobný cloud computingu, nebo jde jen o další technologickou bublinu živenou AI euforií? Jde o skutečně nový trend, nebo jen další vizi podobnou létajícím taxíkům a Metaverse? Ten mimochodem stál Facebook desítky miliard dolarů, ovšem nic moc z toho.

AI vytváří problém, který možná nepůjde vyřešit jen na Zemi

Ještě před několika lety byly hlavním tématem datacenter hlavně ceny serverů a rychlost internetu. Dnes je ovšem situace jiná. AI modely dramaticky zvyšují energetickou náročnost výpočetní infrastruktury. Podle International Energy Agency vzrostla spotřeba elektřiny datacenter v roce 2025 přibližně o 17 % a do roku 2030 by globální spotřeba datacenter mohla dosáhnout zhruba 945 TWh ročně, tedy téměř dvojnásobku oproti roku 2024. To už není jen technologický problém. To je problém energetiky, infrastruktury a geopolitiky.

Graf 1: Spotřeba elektrické energie data centry mezi roky 2020 - 2035
{}
Zdroj: IEA.org
Prémiový obsah

Pokračujte ve čtení s předplatným

Tento článek je z prémiové edice. Předplatitelé dostávají hlubší analýzy, exkluzivní rozhovory a portréty fondů bez omezení.

Pokračovat ve čtení

Klient Broker Consulting? Aktivovat zdarma

J
Jiří Mikeš
Autor

Redaktor FOND SHOP. Píše o investování, finančních trzích a osobních financích. Více článků →

Související články

Více →
Breaking news

OpenAI může na burzu: Musk Altmana u soudu nezastavil

Přišel jsi pozdě! S tímto vzkazem odmítl soud v americkém Oaklandu snahu Elona Muska zastavit proměnu kdysi neziskové OpenAI v jeden z potenciálně nejhodnotnějších startupů dějin. A firma Sama Altmana tak může pokračovat na cestě k IPO, jež by se podle dosavadních informací mohlo odehrát nejspíš do konce letošního roku a nacenit tvůrce populárního ChatGPT možná i na bilion dolarů.

27. 5. 2026
Finanční trhy

Když cenu neurčuje trh, ale algoritmus: svět, ve kterém každý člověk vidí jinou částku

Algoritmy dnes v reálném čase vyhodnocují stres, naléhavost i ochotu zákazníka utrácet a podle toho upravují částky za letenky, hotely nebo dopravu. Vzniká svět, ve kterém dva lidé mohou za stejnou službu zaplatit úplně jinou cenu.

21. 5. 2026
Názor experta

Wall Street možná opakuje chybu z 70. let namísto té z roku 2000

Současná AI horečka se často srovnává s dot-com bublinou z roku 2000. Podle komentátora Bloombergu Johna Authersa ale dnešní trh možná mnohem více připomíná slavnou éru Nifty Fifty ze 70. let, kdy investoři bezmezně věřili několika „nezničitelným“ firmám. A právě to nakonec skončilo jedním z nejbolestivějších vystřízlivění Wall Street.

15. 5. 2026
Dlouhé čtení

Připomíná AI boom rok 2000? Michael Burry říká ano, realita je ale komplikovanější

Michael Burry znovu straší Wall Street. Muž, který vydělal miliardy na kolapsu hypoteční bubliny v roce 2008, dnes tvrdí, že trhy začínají připomínat poslední měsíce dot-com mánie z let 1999 až 2000. A tentokrát má být hlavním viníkem AI. Má ale pravdu?

14. 5. 2026
Investování

Když čipy nestačí: Druhá fáze AI revoluce patří transformátorům, mědi a jaderné energii

Zatímco v první vlně rozvoje generativní umělé inteligence (2023 až 2024) měli hlavní slovo výrobci čipů a vývojáři softwaru, v letech 2025 a 2026 se těžiště investičního zájmu přesunulo k datovým centrům, energetické síti a potřebným surovinám, jako je měď. V současné druhé fázi již tolik nejde o vývoj algoritmů, ale stále častěji o budování nezbytné infrastruktury, která je bude napájet. Podívejme se na největší příležitosti a rizika tohoto přechodu.

5. 5. 2026
Premium Investování

Konec skladníků, nástup robotů: Jak humanoidní AI mění pravidla globální logistiky

Světový trh s logistikou prochází v roce 2026 nejvýraznější proměnou od zavedení unifikovaných námořních kontejnerů v polovině minulého století a humanoidní roboti se stali integrální součástí skladových operací. Je to konec profese skladníků tak, jak ji známe?

4. 5. 2026
Newsletter

Týdenní souhrn investičního světa

Vše důležité ze světa investování, finančních trhů a sofistikovaného finančního plánování. Jednou týdně, ve čtvrtek ráno.