Co udělala ČNB špatně a proč nás to stále bolí
Centrální banka chtěla porazit deflaci a podpořit ekonomiku. Místo toho ale uvolněná měnová politika, slabá koruna a pozdní reakce na inflační tlaky vedly k historicky vysoké inflaci a hlubokým ztrátám. Jaké chyby udělala ČNB a co si z nich mohou odnést investoři i veřejnost?
Zápisky guvernéra ČNB Aleše Michla z konference v Jackson Hole 2023, zveřejněné na oficiálním blogu centrální banky, se kriticky ohlédly za českou měnovou politikou let předchozích. Guvernér Michl v nich upozornil na časté „přepínání“ mezi extrémy: od období rekordně nízkých sazeb a snahy cíleně rozpohybovat inflaci kolem roku 2017, až po prudké zvyšování úroků v letech 2021 až 2022, které zasáhlo investice, produktivitu i budoucí cenový vývoj.
Guvernér ČNB také připomněl devizové intervence z roku 2017, kdy ČNB oslabila korunu s cílem zvýšit inflaci. Tento krok napumpoval do systému obrovskou korunovou likviditu, a přispěl k tomu, že česká jádrová inflace později patřila k nejvyšším v celé Evropské unii (Graf 1).
Prodloužené období nulových úrokových sazeb vedlo k růstu dluhů a prohloubilo strukturální slabiny hospodářství. Zpřísnění politiky v letech 2021–2022 pak utlumilo investice a snížilo produktivitu. Rychlá náprava není možná a budoucí měnová politika ČNB musí být strategická, méně intervencionistická a vycházející z kritického hodnocení minulosti, aby dosáhla nízké inflace bez dalších nerovnováh.
Témata
Redaktor FOND SHOP. Píše o investování, finančních trzích a osobních financích. Více článků →
