Síla měny jako iluze? Historie koruny a marky očima investora

Německo a Československo po Velké válce představovaly laboratoře toho, jak měnová a fiskální politika dokáže během krátké doby přetvořit hodnotu aktiv, strukturu bohatství i investiční chování. Zatímco Německo a další okolní státy sáhly po inflaci jako nástroji řešení zadlužení, nově vzniklé Československo se vydalo cestou měnové reformy, nákladné deflační politiky a budování silné měny.

Pro investory znamenala československá strategie politiku silné měny, avšak za cenu krize a hlubokého hospodářského propadu. Posilující koruna zvýhodňovala držitele hotovosti a dluhopisů, zatímco podnikový sektor a dlužníci čelili dramatickému růstu tíže reálných závazků. Poválečná střední Evropa vstupovala do 20. let s investičním prostředím, které se výrazně lišilo od předválečné stability a volného pohybu kapitálu. Vize československé koruny jako měny „tak dobré jako zlato“ a ochota devizově intervenovat na posílení koruny tak v roce 1922 brzdila spekulace.