Když trhy tlačí víc než voliči. Nový „pressure index“ vysvětluje, kdy Trump couvne
Napětí na trzích, rostoucí ceny benzínu a klesající popularita politiků mají překvapivě společného jmenovatele. Takzvaný pressure index ukazuje moment spojení těchto faktorů do bodu, kdy už si politické vedení nemůže dovolit pokračovat ve stejné strategii. Nejde o klasický indikátor, ale o praktický kompas, který naznačuje měřítko zvýšené pravděpodobnosti obratu v politice i na trzích.
V posledních týdnech se na Wall Street stal celkem populárním nový „indikátor nálady“, který je tak trochu makro, politologie a psychologie davu. Říká se mu jednoduše pressure index a jeho ambice je překvapivě přímočará: měřit, kdy už je politický tlak na prezidenta tak velký, že musí změnit kurz.
Na první pohled to zní skoro jako anekdota z Wall Street. V praxi ale pressure index začíná být poměrně zajímavým pokusem, jak propojit finanční trhy s reálnou politikou. Nejde o klasický ekonomický indikátor, ale spíš o kompozitní „tlakoměr“, který sleduje, kdy už je kombinace tržního vývoje a veřejného sentimentu natolik nepříjemná, že donutí politiky změnit kurz.
Za konceptem stojí stratég Maximilian Uleer z Deutsche Bank a jeho logika je překvapivě přímočará. Politická rozhodnutí se sice tváří ideologicky, ale ve skutečnosti často reagují na velmi konkrétní tlak. A ten se dá do určité míry měřit.
Redaktor FOND SHOP. Píše o investování, finančních trzích a osobních financích. Více článků →
