Když čipy nestačí: Druhá fáze AI revoluce patří transformátorům, mědi a jaderné energii
Zatímco v první vlně rozvoje generativní umělé inteligence (2023 až 2024) měli hlavní slovo výrobci čipů a vývojáři softwaru, v letech 2025 a 2026 se těžiště investičního zájmu přesunulo k datovým centrům, energetické síti a potřebným surovinám, jako je měď. V současné druhé fázi již tolik nejde o vývoj algoritmů, ale stále častěji o budování nezbytné infrastruktury, která je bude napájet. Podívejme se na největší příležitosti a rizika tohoto přechodu.
Investiční horečka spojená s generativní umělou inteligencí vstupuje do nové, dospělejší kapitoly. Zatímco roky 2023 a 2024 charakterizoval hon na výrobce grafických procesorů, provozovatele serverů a cloudových platforem i vývojáře velkých jazykových modelů, roky 2025 a 2026 více odhalují fyzické limity nového digitálního světa. Pro investory už není důležité pouze to, kdo představí nejchytřejší model, ale stále častěji rozhoduje, kdo jej dokáže materiálně „ubytovat“ a energeticky napájet.
Ve druhé fázi rozvoje AI se tak miliardy dolarů přelévají ze softwaru a cloudu do betonu, mědi nebo elektřiny. Do popředí zájmu se dostávají dodavatelé kabelů a chladicích systémů pro datová centra, výrobci transformátorů a rozvoden, těžaři mědi i energetické společnosti. Uvedený přechod od virtuální kapacity k fyzické dostupnosti můžeme jednoduše shrnout následovně:
Témata
Redaktor FOND SHOP. Píše o investování, finančních trzích a osobních financích. Více článků →
