Hormuzský průliv dusí Indii. Modi kvůli ropě a zlatu žádá obyvatele, aby přestali nakupovat šperky
Konflikt kolem Hormuzského průlivu začíná tvrdě dopadat i na ekonomiky daleko od samotné války. Indie kvůli drahé ropě, oslabené rupii a rostoucímu obchodnímu deficitu dokonce vyzývá obyvatele, aby přestali nakupovat zlato, které je v zemi tradičně symbolem úspor i společenského statusu. Situace tak ukazuje, jak rychle mohou problémy v jedné úzké námořní trase ovlivnit ceny energií, inflaci i spotřebu po celém světě.
Indický premiér Narendra Modi přišel s velmi neobvyklou výzvou. Obyvatele země požádal, aby si alespoň na rok odpustili nákup zlatých šperků, omezili spotřebu paliv a zvážili i méně zahraničních cest. V zemi, kde je zlato součástí svateb, tradic i rodinných úspor, jde o mimořádně citlivé téma. Důvodem je ale rostoucí ekonomický tlak spojený hlavně s konfliktem na Blízkém východě a riziky kolem Hormuzského průlivu. Právě Hormuzský průliv totiž představuje jednu z nejdůležitějších energetických tepen světa. Přes úzký koridor mezi Íránem a Ománem prochází přibližně pětina světové spotřeby ropy a významná část exportu LNG. Jakékoliv omezení dopravy, útoky na tankery nebo výraznější vojenská eskalace okamžitě tlačí vzhůru ceny energií, náklady na dopravu i pojištění lodí.
A právě Indie patří mezi země, které jsou na podobný šok extrémně citlivé. Přibližně 85 % své spotřeby ropy totiž dováží ze zahraničí a velká část těchto dodávek míří právě přes Hormuzský průliv. Pokud ceny ropy rostou, velmi rychle se to propisuje do obchodního deficitu, inflace, kurzu rupie i státních financí.
Do toho navíc přichází ještě druhý, vlastně asi docela nečekaný problém, zlato. Indie je po Číně druhým největším dovozcem zlata na světě a drahý kov tvoří jednu z největších položek dovozu hned po ropě. Jen mezi dubnem 2025 a únorem 2026 vzrostl dovoz zlata meziročně téměř o 29 % na zhruba 69 miliard dolarů. V situaci, kdy země zároveň platí rekordní částky za energie, začíná být tlak na devizové rezervy i samotnou rupii výrazný.
Modi proto veřejně vyzval obyvatele, aby omezili „nepodstatné“ nákupy a spotřebu. Kromě zlata doporučil menší využívání aut, větší používání veřejné dopravy nebo práci z domova. Cílem je snížit dovoz ropy a omezit odliv dolarů ze země.
Trhy reagovaly rychle. Akcie indických klenotnických firem prudce oslabily. Největší hráč Titan Company během dne ztratil až 6,6 %, výrazně padaly i další společnosti jako Kalyan Jewellers nebo Senco Gold.
Celá situace ale ukazuje mnohem širší problém. Pokud by se napětí kolem Hormuzského průlivu dále zhoršovalo, dopady by nezasáhly jen ceny benzínu. Dražší energie mohou tlačit vzhůru inflaci, prodražit leteckou dopravu, logistiku, výrobu i potraviny. U rozvíjejících se ekonomik navíc často přichází i tlak na měny, vyšší úrokové sazby a zpomalení ekonomiky.
Indie tak nyní řeší velmi nepříjemnou kombinaci. Drahou ropu, oslabenou měnu, rostoucí deficit a zároveň kulturně téměř „nedotknutelné“ zlato. A právě to dobře ukazuje, jak rychle se může geopolitický konflikt přes energetiku přelít do každodenní ekonomiky milionů, v případě Indie vlastně více než miliardy, lidí.
Pokračujte ve čtení s předplatným
Tento článek je z prémiové edice. Předplatitelé dostávají hlubší analýzy, exkluzivní rozhovory a portréty fondů bez omezení.
Pokračovat ve čteníKlient Broker Consulting? Aktivovat zdarma
Témata
Redaktor FOND SHOP. Píše o investování, finančních trzích a osobních financích. Více článků →
