Fed v zajetí drahé ropy i Trumpových cel. Proč už nejspíš nebude snižovat sazby?
Americká centrální banka se ocitla ve složité situaci. Kombinace ropného šoku způsobeného krizí v Hormuzském průlivu, nových celních hrozeb Trumpovy administrativy a střídání šéfa Rady guvernérů vytváří pro investory nejisté prostředí. Inflace v USA stále není pod kontrolou a Fed si při význačně kladném růstu ekonomiky nemůže dovolit rychlé uvolnění měnové politiky, na které naléhal prezident Donald Trump. Pravděpodobně tak k jeho nelibosti odloží dříve diskutované snižování úrokových sazeb.
Měnová politika ve Spojených státech dosáhla v 1. pololetí 2026 bodu zlomu. Zatímco ještě na začátku roku trhy optimisticky vyhlížely sérii snižování úrokových sazeb, realita válečného konfliktu v Íránu s následným ropným šokem zasadily těmto nadějím čáru přes rozpočet. Federální rezervní systém (Fed) tak nyní musí brát v úvahu nejen ekonomická data, ale i geopolitickou krizi nebo opožděné důsledky loňského přitvrzení americké obchodní politiky.
Na posledním zasedání koncem dubna 2026 ponechal Fed základní úrokovou sazbu v pásmu 3,50 % až 3,75 %. Své rozhodnutí neměnit její výši zdůvodnil tím, že americká ekonomika roste solidním tempem, nezaměstnanost se výrazně nemění, ale inflace je zvýšená, což významně souvisí s celosvětovým zdražením energií. Centrální banka výslovně zmínila vysokou nejistotu pro měnovou politiku v nejbližší budoucnosti kvůli dění na Blízkém východě. Nehrne se tedy do jejího rychlého uvolňování ani utahování, ale drží si do budoucna otevřené dveře pro oba směry.
Témata
Redaktor FOND SHOP. Píše o investování, finančních trzích a osobních financích. Více článků →
