Eskalace na Blízkém východě: Geopolitické riziko rozvířilo energetické trhy
Po několikaměsíčním zhoršování bezpečnostní situace na Blízkém východě, které bylo doprovázeno neúspěšnými diplomatickými jednáními, došlo v sobotu 28. února k přímému vojenskému zásahu Spojených států a Izraele proti Íránu. Středobodem dlouhodobého napětí je íránský jaderný program, jehož účel tamní režim označuje za civilní, a to zejména pro energetické účely. Západ se však k těmto tvrzením staví skepticky a vidí hrozbu v potenciální výstavbě vojenského jaderného arzenálu. Íránský režim také již několik měsíců podléhal silnému odporu veřejnosti, který vedl ke smrti tisíců demonstrantů.
Hlavním cílem společného zásahu USA a Izraele byl především Teherán, kde byly zasaženy objekty spojené s politickým a vojenským vedením země. Při útoku zahynul také 86letý nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí, který stál v čele Islámské republiky od roku 1989. Dlouhodobě zastával výrazně protiamerické postoje, obviňoval Spojené státy z vměšování do regionální politiky a opakovaně vystupoval proti existenci Izraele. Údery současně zasáhly i další města a strategické lokality napříč zemí.
Írán reagoval odvetnými útoky na Izrael, sirény zněly v Tel Avivu, a americké vojenské základny v zemích Perského zálivu, zejména ve Spojených arabských emirátech, Kataru, Kuvajtu, Bahrajnu či Saúdské Arábii. Řadu těchto pokusů se však protivzdušné obraně podařilo neutralizovat. Prezident Trump prohlásil, že útoky mohou trvat i několik týdnů a vyzval vedení Íránu ke kapitulaci.
Témata
Redaktor FOND SHOP. Píše o investování, finančních trzích a osobních financích. Více článků →
