FOND SHOP
Mockup serif font: Newsreader Source Serif 4 Noto Serif
Finanční trhy

Deflace nebo dezinflace? Co je co?

Míra inflace od svého vrcholu klesá, nejen v Česku. Ekonomický žargon pro to nabízí dva podobné termíny – „dezinflace“ a „deflace“. Když dochází k dezinflaci, ceny rostou, ale pomalejším tempem. V ekonomice, která prochází dezinflací, cenová hladina stále roste. Ceny však v průměru rostou pomaleji než dříve. Míra inflace je stále kladná, ale na nižší úrovni. Paradigma cílování inflace říká, že žádoucí je mírný asi dvouprocentní růst CPI inflace.

1 min čtení
Foto: Shutterstock.com

To, že je inflace měřena indexem spotřebitelských cen (CPI), a právě tento popisuje vývoj cenové hladiny, se stalo běžně akceptovanou skutečností. Stejně tak v mainstreamu převládlo paradigma vyslovující, že záporný růst hladiny spotřebitelských cen představuje zhoubnou deflaci. Rezidenční nemovitosti poskytují bydlení, a toto je v Česku ve spotřebním koši reprezentováno konstruktem imputovaného nájemného reprezentujícího odhad nákladů vlastnického bydlení. Byty jsou investicí, a jejich cenovky jsou prý podstatné pro investory, nikoliv pro spotřebitele.

Témata

R
Radovan Novotný
Autor

Redaktor FOND SHOP. Píše o investování, finančních trzích a osobních financích. Více článků →

Související články

Více →
Finanční trhy

Fed v zajetí drahé ropy i Trumpových cel. Proč už nejspíš nebude snižovat sazby?

Americká centrální banka se ocitla ve složité situaci. Kombinace ropného šoku způsobeného krizí v Hormuzském průlivu, nových celních hrozeb Trumpovy administrativy a střídání šéfa Rady guvernérů vytváří pro investory nejisté prostředí. Inflace v USA stále není pod kontrolou a Fed si při význačně kladném růstu ekonomiky nemůže dovolit rychlé uvolnění měnové politiky, na které naléhal prezident Donald Trump. Pravděpodobně tak k jeho nelibosti odloží dříve diskutované snižování úrokových sazeb.

13. 5. 2026
Finanční trhy

Válka, ropa a úrokové sazby: proč ECB ani ČNB nespěchají s utažením své politiky

Drahá ropa a zemní plyn kvůli válce na Blízkém východě mohou inflaci v eurozóně i Česku výrazně zrychlit. To ale ještě neznamená, že ECB nebo ČNB brzy zvýší úrokové sazby. Rozhodující bude, v jaké míře se dražší energie přelijí do širší ekonomiky s pozvednutím jádrové inflace, mezd a inflačních očekávání. Teprve tehdy začne jedna či druhá centrální banka uvažovat o zpřísnění měnové politiky.

8. 4. 2026
Investování

Měnová politika ECB a ČNB: která centrální banka sníží sazby jako první?

ECB i ČNB na svých posledních zasedáních, konaných ve stejný den 5. února 2026, ponechaly úrokové sazby beze změny. Jejich stabilita se očekává i v následujících měsících. Lednové zpomalení meziroční inflace v eurozóně na 1,7 % a v Česku na 1,6 % však přeci jen oživilo úvahu, zda letos nevzniká prostor pro další uvolnění měnové politiky. Jaké pro něj existují šance a v čem se přístup obou centrálních bank liší?

11. 2. 2026
Investiční produkty

Přehlídka nejatraktivnějších spořicích účtů, jimiž lze vyzrát na českou inflaci

Bankovní korunové spořicí účty za posledních 10 let většinou nedokázaly zachovat reálnou hodnotu vložených úspor a držet krok s inflací v Česku. Tento problém vyvrcholil během mohutné inflační vlny v letech 2021 a 2022. Ovšem od roku 2023, kdy česká inflace rychle ustupovala k dnes typické úrovni 2 % až 3 % meziročně a ČNB snižovala základní 2T repo úrokovou sazbu pozvolna až na současných 3,5 % p.a., se situace pro střadatele významně zlepšila. Nejvýhodnější korunové spořicí účty s ročními hrubými úrokovými sazbami 3 % až 4 % dávají i letos šanci zachovat nebo dokonce lehce navýšit kupní sílu úspor. Má to ale háček – nejvyšší úročení často platí jen do určité výše zůstatku a některé banky navíc nedávno zpřísnily speciální podmínky pro jeho získání.

4. 2. 2026
Premium Finanční trhy

Inflace skrytá v dodavatelských řetězcích

Růst cen se v ekonomice šíří složitějšími cestami, než naznačují oficiální inflační ukazatele. Indexy spotřebitelských cen zachycují až konečný efekt, zatímco skutečný tlak na ekonomiku vzniká mnohem dříve – uvnitř výrobních a distribučních struktur.

4. 2. 2026
Finanční trhy

Britské státní dluhopisy nemají na růžích ustláno. Co je tíží nejvíce?

Dluhopisy Spojeného království prodělaly za posledních 5 let citelné kapitálové ztráty, způsobené vydatným vzestupem jejich trhem požadovaných výnosů. Od podzimu 2024 oživl tento trend hlavně u dlouhých splatností. Podobný nepříznivý vývoj sice sledovaly také dluhopisy jiných západoevropských zemí, ale nelze přehlédnout, že Velká Británie si půjčuje za podstatně horších úrokových podmínek než mnohem zadluženější Itálie nebo větší rozpočtový hříšník Francie. K této skutečnosti významně přispívá setrvale vyšší inflace v ostrovní ekonomice i její ne vždy transparentní fiskální politika.

30. 1. 2026
Newsletter

Týdenní souhrn investičního světa

Vše důležité ze světa investování, finančních trhů a sofistikovaného finančního plánování. Jednou týdně, ve čtvrtek ráno.